Úvod

___

___

___
___

___

___

Dnes je mi sedmatřicet. Musím říct, že to byly zajímavé roky. Když se ohlédnu na prožité životní etapy, vidím, jak mě mé úspěchy i propady, triumfy i duševní bolest formovaly. Ušla jsem cestu od malé pilné holčičky přes šplhounskou puberťačku po lehkomyslnou snivou dvacítku. A dnes už je mi přes třicet. Stala jsem se matkou, podnikám a už vím, co je pro mě v životě hlavní.

___

___

Sedím v malé místnosti, všechny technické letáčky už mám prostudované, takže přecházím očima na další tiskoviny. Připadá mi trošku potupné v čekárně u automechaniků číst ženské časopisy, kterých je na stolku skutečná přehršel. Ale než koukat do bílé zdi, raději se zakusuji do článků. Článek o česneku – no klasika, nic nového, snižuje cholesterol, likviduje parazity bla bla bla - to jsem četl už mockrát. A je tu další článek. O osudu jednoho mladého lékaře hledajícího štěstí v zahraničí.

___

___

Je sňatek pragmatickým krokem, nebo jen „folklorem pro rodiče“? Společnost už život na hromádce neodsuzuje. Řada žen přijme postoj partnera a říkají, že jim soužití bez svatby nevadí. Zdá se ale, že praktické důvody sňatku jsou pořád ještě zásadní.

___

___

Již jsem na svém webu psal mnoho článků o tom, jak dobře vycházet v partnerském vztahu dvou lidí opačného pohlaví. K mým uším a z vašich emailů ke mně však doléhají stále další a další stesky na partnerský vztah. Vzpomínám na slova jednoho uznávaného sexuloga, který tvrdí, že dlouhodobé soužití dvou lidí není jednoduchá záležitost a je zapotřebí mnoha tolerance, kompromisu a především ... lásky.

___

___